Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy

Viděla jsem švédskou verzi režiséra Nielse Arden Opleva, četla jsem knížku Stiega Larssona a teď konečně jsem měla tu čest zhlédnout verzi Davida Finchera. O knížce se rozepisovat nebudu, rozhodně bych její čtení doporučila ještě před filmem pro lepší kontinuitu, nicméně si myslím, že k tomu, abyste si snímek vychutnali, není až tak důležitá.  Pro úplné informační souznění nejdříve zmíním něco málo o švédské verzi filmu.


Natočil ji v roce 2009 již zmíněný Oplev, měl omezený rozpočet a obsadil do ní (přirozeně) evropské herce. Takhle verze mě jako nadšeného čtenáře velmi zklamala. Bez knížky bych nepochopila souvislosti, děj je moc rozháraný, z Mikaela, kterého  jsem si představovala jako mírně opelichaného stárnoucího milovníka a novináře, zbyl jen opelichaný (až na hruď) stárnoucí novinář se svetrem s výstřihem do V. A když mu scénář zavelel sexuální scénu, cítila jsem se trapně. Aspoň výborné obsazení Lisbeth  a docela dobrá atmosféra film zachraňovala. Ne, nebylo to úplně špatné, ale takhle spletité téma se hodí přenechat někomu jinému, zkušenějšímu.

Pak přišel David Fincher. Zavolal Trentu Reznorovi, ať mu napíše hudbu (u The Social Network se to osvědčilo), vyhrnul si rukávy a pustil se do díla. Výběru herců jsem se zpočátku trochu obávala, přeci jen - bude působit alfasamec Daniel Craig věrohodně jako obyčejný švédský, věčně kouřící, souvislosti často nechápající novinář? Bude. Stačilo mu dát brýle, notýsek, péřovou bundu a dokonale se vžil do své role. Nejsympatičtější bylo, že ji očividně bral velmi s nadhledem a nebál se svou postavu sem tam shodit, což je po všech těch znásilňovacích scénách a mučení velmi osvěžující. Ale absolutní eso v rukávu je ještě lepší představitelka Lisbeth než ta minulá - Rooney Mara. Přesně takhle rozporuplně a nejednoznačně jsem si ji představovala. I díky ní celý film šlapal jako švýcarské hodinky, Fincher střídal výpravné pasáže a akčními, někdy tam šoupl trochu erotiky, trochu napětí a výsledkem je řemeslně skvěle odvedené dílo, které je od průměrné holywoodské produkce tohoto žánru posledních let tak o dvě třídy výše.

A na konci se musím přiznat - já věděla, že to bude větší nářez jak severská verze. Už od titulek.