Lovemusic v sobě spojuje lásku a hudbu. Ty ses letos pustil do provozu internetového radia a jsi taky hudebním producentem. Jak ses k tomu dostal?
První, co mě v mládí z hudby opravdu zaujalo, byla kapela Priessnitz, tu mám dodnes moc rád. A hraju ji i v Radiu Lovemusic. Další takový můj krok směrem dosvěta hudby bylo mé zapojení do organizování festivalu Hrachovka ve Valašském Meziříčí– to jsem zrovna končil na gymplu. Zorganizovali jsme pět ročníků a byla to škola krizového managementu za několik miliónů. Přineslo to ovšem i pozitivní zkušenosti. Dostal jsem práci jako noční manažer v hudebním klubu Fléda, taky začaly spolupráce s kapelami, s muzikanty. Právě na Flédě jsme se potkali s Katkou. V té době jsme začali rozjíždět obchod s licencovaným merchandisem od kapel jako Pink Floyd, Rolling Stones, Red Hot Chilli Peppers, The Cure a dalších. Tady je i původ našeho jména. Myslím, že to„Lovemusic“ vymyslela Katka. A kolem hudby a lásky se ten život motá pořád a myslím, že je to tak dobře. K lásce a hudbě jsme přidali ještě další hodnoty – svobodu, přátelství, přírodu, krásu a život. Hodnoty jsou totiž to, čeho se můžeš držet, když se ocitáš v náročných životních obdobích.
Mimo spousty dalších věcí, které zkoušíš nebo kterým se věnuješ, chodíš taky do mužského sboru. Co bylo tě postrčilo od zájmu a poslechu hudby ke zpěvu?
Náš sbor se jmenuje Láska opravdivá. Je to podle jména jedné skladby od Leoše Janáčka. On je to můj oblíbenec. Tuto skladbu pro mužské hlasy jsme zpívali už v gymnaziálním pěveckém sboru Basové G ve Valašském Meziříčí. A přímo ke zpívání v Lásce Opravdivé mě přivedl kamarád bráška Ondřej Hrbáč. Ono je obecně dobré mít koníčky a nějaké pravidelnosti v průběhu jednoho týdne. Dříve jsem chodíval s klukama hrát fotbal, ale za prvé jsem sportovně spíš méně nadaný a za druhé, jak se nám všem rodí děti, nebyli jsme už schopní se scházet v dostatečném počtu. Zpívání sice není tak fyzicky náročné a my navíc při zpívání i popíjíme pivo, ale rozhodně je to bohulibá činnost. A mnohokrát se mi už stalo, že jsem měl den plný stresu a nestíhání a vše zmizelo a zklidnilo se při vstupu do zkušebny. Hudba je lék na stres.
Poslední dobou můžeme sledovat, jak se rozvíjíš jako malíř. Jak dlouho se už věnuješ malování?
Odhaduju, že asi dva roky. Koupil jsem tehdy své ženě barvy, ať maluje. Malovali jsme dvakrát třikrát spolu, každý jsme namalovali pár obrazů a ostatním se to, co jsem namaloval, líbilo. Jednou mi zůstaly ty barvy v Brně, tak jsem to zkusil sám. A pořád jsem machroval a každému se chlubil, až mi zavolal kamarád, že pro mě má zakázku. Byl to obraz, na kterém byl takový kytarista, který jde na Sněžku a asi se to povedlo Za utržené peníze jsem si koupil vlastní barvy a teď si tak maluju.
Máš nějaké výtvarné vzdělání?
Ne. Žádná instituce mě výtvarně nevzdělávala a už i minulosti, když jsme s Katkou dělali naše první návrhy na trička, jsme věděli, že rozhodně nejsme žádní designéři. Měli jsme ale myšlenky a nápady a také trochu drzosti. Mnoho užitečných rad ohledně malby jsem dostal od Jitky, které jsem tehdá koupil ty barvy. Ona malbu nebo něco podobného studovala na střední škole. Na něco jsem přišel už sám a také jiní lidé, které jsem potkal, mě malování učí a inspirují. Tak třeba hukvaldský malíř Antonín Kroča mě naučil, že není třeba se s tím dál malovat, když už to tam je.
Výtěžek z prodeje tvých obrazů jde z části na různé charitativní projekty – jak to funguje a jak tě to napadlo?
Měsíčně malou částkou podporuju pět šest charitativních projektů. Když se prodá obraz, dejme tomu za šest tisíc, poprosím nového majitele, aby půlku z této ceny během následujících dvou let zaslal některé užitečné organizaci dle vlastní volby.
Je něco, co by sis chtěl vyzkoušet nebo zažít, a ještě ses k tomu nedostal?
Pokud se ptáš na nějaké extravagantní věci a adrenalinové zážitky, tak to mě neláká vůbec. Těším se, co přinese zítřek. Že za mnou někdo přijde a řekne, pojeďme spolu třeba někam do Jižní Ameriky nebo jinam, třeba na pivo do Laundry. A já řeknu, tak jo.
Protože jsi v téhle Lovemusic rodině asi jediný kluk, nabízí se u tebe otázka – co je tvůj nejoblíbenější výrobek z dílny Lovemusic?
Mám radost, že se nám za ty roky už podařilo ten Lovemusic produkt vybrousit. V našich počátcích jsme si nebyli jistí, jestli je pěkné, co děláme a jestli to dává smysl. Kdo jsme? Tehdy to byl motiv Facefuck is watching you – a pořád je to aktuální. Letos budeme slavit dvanáct let od prvních náušnic a prvních triček. Dlouho jsme pak neměli, co říct, ale v tuto chvíli tiskneme celou novou kolekci triček. Už v češtině vyzýváme lidi k tomu, aby dýchali a aby zabili svou televizi, než zabije ona je. Tvrdíme, že čas je více než peníze. A vyzvedl bych skoro každý náš výrobek.
Kdysi jsme se rozhodli, že vyrobíme jen to, o čem jsme přesvědčení, že má smysl. Nová pánská peněženka je opravdu praktická. Vždyť to na sobě testuju už skoro rok. Když prodávám na našem stánku, vyzdvihávám naše batohy – podařilo se nám je pěkně odladit a přitom si zachovat pro nás charakteristickou klopu. I ledvinka má náš charakteristický tvar. Celoročně využívám diář z vinylových desek.
