Zamysleli jste se někdy nad tím, co řeknete svým dětem, až se Vás zeptají, jaká byla doba, ve které jste vyrůstali, ve které jste dospívali? Jaká je naše doba? Na rozdíl od minulého režimu máme otevřené hranice, můžeme si vybírat, jakou školu budeme studovat, stěhujeme se volně jako ptáci bez ohledu na sezónu, cestování není tabu a v obchodech si vesele kupujeme banány po kilech.
Žijeme v době svobodné, byť postkomunistické. Jsem dítě devadesátek. Těsně po revoluci. Skoro jsem stihla komunistovi ukázat prostředníček z kočárku, ale jenom skoro. Škoda, myslím, že bych to dokázala náležitě ocenit už tehdy. Narodila jsem se do doby plné možností. V mládí jsem sportovala, pubertu propila a dospělosti nestíhám, protože je toho hrozně moc, co bych chtěla, ale hlavně, hrozně moc, co můžu. Svůj život si řídíme sami, a tak záleží jen a jen na mě, co se s tím mým bude dít. Stejně tak záleží na vás, co se bude dít s tím vaším, a proto: TO NEPOSERTE.
Žijeme v době svobody slova (pomineme-li fakt, že Babiš pomalu skupuje tisk). Jak jinak bychom si mohli neustále dělat srandu z prezidentů, kteří kradou pera, mluví sprostě a občas dostanou nějakou virózu, když se zrovna snaží „vypálit červíčka“. Nejlepší na všech těchto faux pas naší politiky je český sarkasmus a smysl pro humor, bez kterého, pravda, by nám zbyly jen oči pro pláč. Kdyby tehdy ve volbách vyhrál ..... dokonale by reprezentoval naši zemi, protože tady už je možný fakt všecko.
Žijeme v době zelené. V Evropě nás nazývají druhým Holandskem, kde však nejsou tak přísná omezení a zákony. U nás je to spíše otázka přimhouřených očí, zbytečného papírování a snad i nějaké všeobecné náklonosti. Láska k papíru a sáhodlouhým byrokratickým procesům nás totiž naučila, jak všecko co nejefektivněji obejít. S nadsázkou bychom mohli říci, že žijeme v době moderních hippie, protože co do volného trhu a volnomyšlenkářství, máme se o co opřít.
Žijeme v době neustálého pokroku. Praha-Brno za dvě hodiny Pendolinem. Wifi ve vlaku Českých Drah. Volná káva na prodejnách O2. Farmářské potraviny a bio obchody na každém rohu, a pokud to takhle půjde dál, časem se snad i zbavíme nálepky „potraviny v Česku = odpad Evropy“. Na to si ale budeme ještě chvíli muset počkat. Věřme však, že jednou přijde doba, kdy si budeme moci koupit rajčata, co chutnají jako rajčata, i v zimě.
Žijeme v době zkorumpované. Jen naivní idealista by mohl věřit, že se to lepší. Nelepší. Falešné diplomy, podplacené výhry megalomanských vládních zakázek, peníze v krabicích od vína, politické sňatky... Vyberte si. Témat, že by stačily na další seriál ve stylu Tak jde čas v hlavní roli Blanka Tunelová.
Čas plyne, společnost se vyvíjí, trendy se mění. Ne každý dává přednost mp3ce před CDčkem, a CDčku před vinylem. Alespoň v tomhle máme jasno. Jedině vinyl. A tak tak Vám brzy představíme novou kolekci: Doba vinylová. Nechť je připomenutím toho, že dobré věci neumírají, a na době nezáleží - záleží na tom, jak si ten život žijeme.
Pozn.: Tento článek je hodně osobním pohledem, a tak jej prosím neberte úplně vážně.
